Co to vlastně ta ergonomie je?

Zjednodušeně řečeno se jedná o studium vztahů mezi člověkem, pracovním prostředkem a pracovním prostředím. Historicky je možné sledovat prvopočátky ergonomie v hluboké historii našeho druhu - měli jsme vždy potřebu přizpůsobit pracovní nástroje svým schopnostem a potřebám - ovšem k jejímu velkému rozvoji jako vědecké disciplíny došlo po 2. světové válce, kdy se začal klást velký důraz na efektivitu práce a pracovní prostředí.

Věděli jste, že pouze vařením strávíte v kuchyni až 3 roky života? Neuvěřitelné číslo, že ano? Proto bychom měli věnovat mimořádnou pozornost správně navržené kuchyni, která umožňuje nejen pohodlné otevírání skříněk, přehlednost a dostupnost, eliminuje možnost úrazu ostrými prvky, ale  která umožňuje i plynulý pohyb při vaření.  

Velmi důležitou úlohu v navrhování kuchyně hraje tzv. PRACOVNÍ TROJÚHELNÍK. Ten byl poprvé aplikován v továrnách na výrobu automobilů samotným H. Fordem pro větší efektivitu práce dělníků, nyní jej použijeme v kuchyni. A co je kuchyňský trojúhelník? V podstatě se jedná o ideální vzdálenost mezi třemi vrcholy pomyslného trojúhelníku, které tvoří lednice – dřez – sporák. Tato tři místa představují nejdůležitější body kuchyně a při jejich správném rozmístění nebudete při každém vaření běhat maratón. Vzdálenost mezi jednotlivými body by měla být od 1,2 do 2,7 metru. Celkem by obvod trojúhelníku neměl přesáhnout 8 metrů. Zároveň by neměla tímto prostorem vést žádná hlavní průchozí zóna.

jak to funguje v praxi?

Kuchyni jakéhokoliv tvaru dělíme do několika základních zón. Zjednodušeně bychom se měli při navrhování držet základního pravidla pro umístění jednotlivých zón a jejích prvků kvůli posloupnosti činností, a to v pořadí chladnička – dřez – varná deska. Na začátku sestavy (a co nejblíže dveřím) by měla být navržena lednice, která by měla být lehce přístupná i ostatním, nejenom tomu, kdo vaří.  Následuje dřez, neboli mycí zóna, přičemž platí, že po obou stranách dřezu by měla být pracovní plocha pro odložení např. očištěné zeleniny. Co nejblíže dřezu by měla být umístěna myčka, a to nejen z důvodu rozvodů vody, ale i kvůli v mnoha případech nutnosti nádobí opláchnout před uložením do myčky. Důležitým vybavením kuchyně je i odpadkový koš, který se velmi často umisťuje do dřezové skříňky a do blízkosti myčky – je třeba každou chvíli třeba vyhodit různé odřezky a slupky, a zároveň vyhodit zbytky jídla před umístěním nádobí do myčky. Po mycí zóně přichází hlavní přípravná plocha nacházející se mezi dřezem a varnou deskou, a to by měla být největší pracovní plocha! Její rozměr by neměl být menší než 80cm, optimální je kolem 120cm. Nyní Vám možná v hlavě rezonuje tetiččina dobře míněná rada, že je potřeba mít hned vedle varné desky dřez, aby bylo kam odkládat z plotny hrnce. Zapomeňte na ni!! Opět se v kuchyni zbytečně naběháte. Nezapomínejme i na odkládací plochu vedle varné desky, která by měla být minimálně 30cm, aby bylo kam odložit hrnce, aby rukojeť z rozpálené pánve netrčela do prostoru jako snadný cíl rozběhnutého dítěte či partnera. Neměli bychom zapomínat na umístění trouby a mikrovlnné trouby. Trouba umístěná ve vyšší poloze je po ergonomické stránce lepší, abychom se zbytečně neohýbali.  Pokud však chceme nad troubu umístit mikrovlnnou troubu, je třeba brát v úvahu výšku obou. Přece jen se nechcete natahovat pro ohřátý pokrm příliš vysoko s rizikem polití se horkým jídlem z talíře.